Parlamentní strany a hnutí si to vesměs nemyslí, ale neparlamentní vlastenecká scéna se ozývá stále hlasitěji. Lidé, kteří mají české státní občanství, ovšem trvale žijí v zahraničí, by neměli zasahovat svými hlasy do českých voleb.
Tuto debatu napříč vlasteneckou a neparlamentní opozicí de facto rozpoutal výsledek slovenských voleb. Progresivní Slovensko (PS), které tak tlačila i česká média a o němž se v předvolebních průzkumech hovořilo jako o vítězi voleb na úkor Ficova SMERu, skončilo celkově druhé s 17,96 procenty. Po sestavení slovenské vlády, kterou ve čtvrtek jmenovala prezidentka Zuzana Čaputová, zůstalo PS v opozici – jak si přála většina Slováků. Ovšem občané SR, žijící v zahraničí, volili úplně jinak – dá se říci, že proti vůli většiny národa žijící přímo na Slovensku – strana Michala Šimečka si u nich vysloužila dokonce 61,7 procenta hlasů.
»Když jsem viděl výsledky hlasování z ciziny ve slovenských parlamentních volbách, tak jsem se znovu utvrdil v názoru, že ten, kdo trvale v České republice nežije, nemá mít právo v našich volbách hlasovat,« uvedl předseda PRO Jindřich Rajchl. Na sociální síti dokonce ocitoval text od Jany Markové, který koluje na Facebooku. »Lépe bych to nenapsal. Bez váhání bych podepsal každé slovo,« dodal Rajchl.
V uvedeném textu se píše mj. toto: »Já opravdu nevidím jediný důvod, proč by někdo, kdo se rozhodl nespojovat dlouhodobě svůj osud a hlavně i osud svých dětí s Českou republikou, měl ovlivňovat život těch, co zde pracují, vychovávají a zaopatřují své rodiny, platí daně a v neposlední řadě tu vytváří něco, co se dotyčný jedinec rozhodl opustit. Nechť to tedy opustí, ale se vším všudy. Chce žít jinde a sem se vracet jen na dovolenou, a když se mu to zrovna zlíbí? Žádný problém, ale ať si diktuje, jak žít, lidem ve svém novém okolí, nikoliv v našem. Proč by měl někdo, kdo si sbalil kufry a šel za lepším, rozhodovat o tom, čím já budu topit, jakými evropskými šílenostmi se mám řídit, kolik pohlaví mám učit svoje děti, jestli smím nebo nesmím jezdit autem a kolik peněz mám dávat ze svých daní, na co si určí Brusel nebo kdokoliv jiný? Že si ti lidé chtějí nechat zadní vrátka, kdyby si někdy vzpomněli, že by se sem chtěli vrátit? Že tu mají nějaké investice? No a? To je úplně stejné, jako kdybych si já vzpomněla, že si koupím ve Francii půl zámku a prince k tomu, a okamžitě tam na základě toho chci volební právo a budu ze svého domova a pohledu rozhodovat o tom, co si Francouzi smí a nesmí dělat, a kdo jim bude vládnout? Že vám to přijde nadsazené? Ne. Je to úplně stejné.«
Realistická řešení versus blafy
S mottem, že lidé, kteří v Česku nežijí, by neměli v naší zemi volit, souhlasí i expremiér a předseda spolku Nespokojení z. s. Jiří Paroubek. »Lidé, kteří tu trvale nežijí, neznají situaci, která tady je a nevědí, kdo přichází s realistickými řešeními a kdo jenom blafe,« uvedl pro iportaL24.cz Paroubek. Totožný názor má v zásadě i předsedkyně Aliance národních sil Vladimíra Vítová. »Člověk, který tady nežije, není uživatelem svého rozhodnutí a nenese následky své volby,« řekla dnes pro iportaL24.cz Vítová. »Přesně jsem to nedávno říkala. Že ten, kdo nezná zdejší situaci, není tady a nepodílí se na daních v České republice, nemá právo rozhodovat, jak budeme žít. Pak zvolí politiky, kteří rozhodnou, co my tady máme dělat, ale oni v cizině si budou dělat něco jiného,« souhlasí i Pynelopi Cimprichová z hnutí Švýcarská demokracie.
Předsedkyně ČSSD Jana Volfová k tomu připojila příklad ze Švédska. »Mnohokrát se stalo, že středopravicová Moderaterna porazila přímo ve Švédsku sociální demokraty a pak přišly miliony hlasů z diaspory a všechno bylo jinak. Sociální demokracie vládla dál. Žiju v Londýně, v Canbeře nebo ve Vladivostoku, ale nikdy jsem doma nebyl – jenže dědeček volil sociální demokraty, tatínek taky, takže já jim dám hlas stejně jako oni. To je vůči lidem, kteří v dané zemi žijí, pracují a odevzdávají zde daně, velmi sprosté,« uvedla pro iportaL24.cz Volfová. »Pokud nejsem ten, který by vytvářel hodnoty ve vlastní zemi, pak nemám právo o ní rozhodovat,« dodala Volfová.
Souvislost s korespondenční volbou
Předsedové vlasteneckých stran DOMOV a České strany národní sociální, David Tygr Ploc a Michal Klusáček, zmínili toto téma i v souvislosti s problematikou korespondenční volby. »To, že nemají lidé, kteří tu nežijí, hlasovat o dění v České republice, bez váhání podepíšu. Stejně jako to, že kdo si neudělá čas jít do volební místnosti, nemá právo volit. Korespondenční hlasování, nebo dokonce počítačové, je pro mě neakceptovatelné. Celkově bude potřeba vylepšit kontrolní mechanismy. Současné nastavení je zfalšovatelné. Přikláním se k tomu volit v jednom dni, ne ve dvou, jak se to u nás děje. Technicky je totiž možné přes noc měnit obsah uren. Říká se, že jsou zapečetěné, ale zůstávají nehlídané nebo hlídané na úrovni školy. Naši představitelé se ale jednodenní volbě brání a změnu nechtějí udělat,« rozvinul pohled na problém Klusáček.
Podle Ploce bychom se neměli ohlížet na lidi, kteří žijí v cizině, kde jsou šťastni. »Nesmíme hledět na jejich zájmy. Je to zase snaha poslouchat menšinu, podobně jako u manželství pro všechny,« uvedl pro náš webový deník předseda strany DOMOV. »Tím, že odmítneme dosavadní praxi, ale i pokusy o podvodnou korespondenční volbu, omezíme přípravu na totalitu a volební podvody, o kterých můžeme slýchat z té skvělé svobodné Ameriky,« varoval Ploc.
Jako u obecních voleb…
Bývalý předseda KSČM, který se stále aktivně angažuje v komunální politice, Vojtěch Filip, přirovnal situaci k obecním volbám. »Tam mohou volit taky jen ti, co v dané obci žijí. Proč by ten princip neměl fungovat celostátně?« položil si řečnickou otázku Filip. »Netýká se to samozřejmě lidí, co odjedou do zahraničí na půlroční stáž, ale těch, co mají místo trvalého bydliště v zahraničí. Lidé by měli rozhodovat o tom, co se jich týká, zatímco ti, kteří tady nežijí, nemohou mít objektivní informace,« dodal Filip.
Prakticky stejně se vyjádřil předseda Rozumných Petr Hannig. »Lidé, co bydlí v zahraničí, neznají zdejší problémy. Vidím to i na svém synovi, který žije v cizině a má jiné myšlení než my tady. Jsem pro, aby mohli hlasovat jen ti, co tu žijí trvale a mají české občanství,« dodal Hannig.
Jediným z šéfů námi oslovených neparlamentních protivládních stran, který má opačný názor, je předseda hnutí Přísaha Robert Šlachta. »Vidím paralelu s rokem 1968, kdy lidé opouštěli Československo, protože odejít museli, aniž by chtěli. Nebylo by správné je o volební právo připravit,« řekl našemu webu Šlachta. Svěřil se, že na své nedávné pracovní cestě do Itálie poznal krajany, kteří sice žijí na Apeninském poloostrově, přesto mají o politické situaci ve svém rodišti dokonalý přehled. »Zajímají se o Česko více než mnozí lidé, kteří tady žijí. A navíc šíří pověst České republiky v zahraničí. Když jim volební právo vezmete, berete jim jednu z nejdůležitějších svobod občanů,« zakončil Šlachta.
