Musím přiznat, že když jsem slyšela prezidenta Petra Pavla při jeho projevu v rámci pietní akce v Terezíně, měla jsem v první chvíli pocit, že jsem dostala osobní facku. A tohoto pocitu se nedokážu zbavit. Moje babička totiž přežila šest let v Rawensbrücku, dědeček nepřežil Mauthausen a táta byl poslední dítě vrácené z převýchovy do České republiky. A… Pokračovat ve čtení Kdyby byl Pavel pro mě i nadále prezidentem, museli by se mí předci v hrobě obracet
NESPOKOJENI